|
|
Vliv ubiquitinace spermií v rámci časného embryonálního vývoje u prasete
Petelák, Aleš ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Metoda intracelulární injekce spermie je velmi efektivním nástrojem pro výzkum oplození. Po vytvoření nové laboratoře na půdě PřF UK bylo nutné nejdříve tuto metodu zavést a charakterizovat časný embryonální vývoj oplozených oocytů. Oocyty byly po oplození kultivovány do stadia blastocysty s úspěšností srovnatelnou s jinými laboratořemi (17%). Ubiquitin-proteazomální systém, který v buňce zajišťuje degradaci proteinů, se účastní regulace maturace a selekce spermií a je nezbytný pro penetraci vitelinní membrány. V těchto dějích je jeho funkce lokalizována extracelulárně. U spermií míra ubiquitinace koreluje s jejich kvalitou. Hypoteticky lze tedy předpokládat, že ubiquitinace nekvalitních spermií slouží jako negativní marker pro jejich rozpoznání a degradaci oocytárním 26S proteazomálním komplexem. Experimenty byly plánovány na základě předpokladu, že výkonnou částí selekčního mechanismu je 26S proteazom a z tohoto důvodu byl sledován vliv inhibice 20S proteazomu, pomocí peptidu MG132, na formování prvojader a následný časný embryonální vývoj po ICSI. Z pohledu zahájení dekondenzace spermie se neprojevil žádný účinek inhibice. Signifikantní rozdíl byl pozorován ve formování prvojader. U skupiny s MG132 docházelo k tvorbě prvojader jen v malém počtu případů (17%, 9%), oproti skupině bez inhibitoru...
|
|
|
Vliv sourozenecké kompetice během přítomnosti u struku na mateřské chování u prasete domácího
Leszkowová, Iva ; Illmannová, Gudrun (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá neonatální sourozeneckou kompeticí při kojení v průběhu prvního dne po porodu s důrazem na mateřské reakce na sourozeneckou kompetici během kojení. Předpokladem bylo, že s rostoucím počtem soubojů a kvičení bude prasnice častěji ukončovat kojení změnou polohy těla či prostřednictvím ne-nutritivního kojení (kojení bez ejekce mléka). Celkem 19 zdravých prasnic a jejich vrhů bylo přímo pozorováno a nahráváno na kameru během prvního dne po porodu po dobu 6 hodin. Každých 15 sekund premasážní a postmasážní periody probíhal záznam chování selat (souboje, kvičení, přítomnost u struku). Během kojení byla registrována selata, která zmeškala ejekci mléka, změny polohy těla prasnice a zda kojení proběhlo s ejekcí mléka. Byla vypočítána suma bojujících a kvičících selat během premasážní a postmasážní periody. Vyšší suma bojujících a kvičících selat korelovala s větším poměrem nenutritivních kojení (P<0.001) a také s vyšším poměrem změn polohy prasnice během premasážní periody (P<0.01). Pravděpodobnost změny polohy těla prasnice během postmasážní periody se však s rostoucí sumou bojujících a kvičících selat nezvyšovala. Výsledky prokázaly pozitivní korelaci mezi velikostí vrhu a sumou bojujících a kvičících selat během premasážní periody (P<0.01), jakož i během postmasážní periody...
|
|
|
Sociální vztahy ve feralních populacích kopytníků v závislosti na podmínkách prostředí
Boušková, Adéla ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent)
Adaptace zdivočelých kopytníků na podmínky života ve volné přírodě je podstatným tématem, ať už z hlediska jejich výskytu mimo původní areál rozšíření, nebo vlivu tohoto nepůvodního prostředí na jejich chování. Cílem mé práce je odpovědět na stanovené hypotézy týkající se sociálních vztahů v přírodě žijících kopytníků v porovnání s jedinci žijícími v zajetí a jejich vztahu k prostředí. Práce blíže zkoumá význam a míru interindividuálních interakcí (hierarchie, agresivity a přátelského chování), a porovnává toto chování u jedinců ferálních oproti jedincům chovaným v zajetí. Mezi hlavní výsledky řadím zjištění, že u domácích populací dochází k zamezení obvyklé sociální organizace, což se může projevit výrazným omezením v utváření určitého typu sociálního uskupení u jedinců ferálních - creches u ferálních koz. V případě behaviorálních adaptací na prostředí bylo patrné zvýšení efektivity rozmnožování u jedinců domácích, které přetrvávalo i u jedinců ferálních. U poměru pohlaví nebyla nalezena žádná souvislost mezi preferovaným pohlavím v závislosti na životě v zajetí či přírodě. Co se týče interindividuálních interakcí, došla jsem k závěru, že agresivita a přátelské chování mají vyšší frekvenci výskytu u jedinců držených v zajetí oproti jedincům ferálním. Do budoucna by bylo zajímavé zabývat se blíže adaptacemi...
|
|
|
Vliv sourozenecké kompetice během přítomnosti u struku na mateřské chování u prasete domácího
Leszkowová, Iva ; Illmannová, Gudrun (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá neonatální sourozeneckou kompeticí při kojení v průběhu prvního dne po porodu s důrazem na mateřské reakce na sourozeneckou kompetici během kojení. Předpokladem bylo, že s rostoucím počtem soubojů a kvičení bude prasnice častěji ukončovat kojení změnou polohy těla či prostřednictvím ne-nutritivního kojení (kojení bez ejekce mléka). Celkem 19 zdravých prasnic a jejich vrhů bylo přímo pozorováno a nahráváno na kameru během prvního dne po porodu po dobu 6 hodin. Každých 15 sekund premasážní a postmasážní periody probíhal záznam chování selat (souboje, kvičení, přítomnost u struku). Během kojení byla registrována selata, která zmeškala ejekci mléka, změny polohy těla prasnice a zda kojení proběhlo s ejekcí mléka. Byla vypočítána suma bojujících a kvičících selat během premasážní a postmasážní periody. Vyšší suma bojujících a kvičících selat korelovala s větším poměrem nenutritivních kojení (P<0.001) a také s vyšším poměrem změn polohy prasnice během premasážní periody (P<0.01). Pravděpodobnost změny polohy těla prasnice během postmasážní periody se však s rostoucí sumou bojujících a kvičících selat nezvyšovala. Výsledky prokázaly pozitivní korelaci mezi velikostí vrhu a sumou bojujících a kvičících selat během premasážní periody (P<0.01), jakož i během postmasážní periody...
|
|
|
Vliv ubiquitinace spermií v rámci časného embryonálního vývoje u prasete
Petelák, Aleš ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Metoda intracelulární injekce spermie je velmi efektivním nástrojem pro výzkum oplození. Po vytvoření nové laboratoře na půdě PřF UK bylo nutné nejdříve tuto metodu zavést a charakterizovat časný embryonální vývoj oplozených oocytů. Oocyty byly po oplození kultivovány do stadia blastocysty s úspěšností srovnatelnou s jinými laboratořemi (17%). Ubiquitin-proteazomální systém, který v buňce zajišťuje degradaci proteinů, se účastní regulace maturace a selekce spermií a je nezbytný pro penetraci vitelinní membrány. V těchto dějích je jeho funkce lokalizována extracelulárně. U spermií míra ubiquitinace koreluje s jejich kvalitou. Hypoteticky lze tedy předpokládat, že ubiquitinace nekvalitních spermií slouží jako negativní marker pro jejich rozpoznání a degradaci oocytárním 26S proteazomálním komplexem. Experimenty byly plánovány na základě předpokladu, že výkonnou částí selekčního mechanismu je 26S proteazom a z tohoto důvodu byl sledován vliv inhibice 20S proteazomu, pomocí peptidu MG132, na formování prvojader a následný časný embryonální vývoj po ICSI. Z pohledu zahájení dekondenzace spermie se neprojevil žádný účinek inhibice. Signifikantní rozdíl byl pozorován ve formování prvojader. U skupiny s MG132 docházelo k tvorbě prvojader jen v malém počtu případů (17%, 9%), oproti skupině bez inhibitoru...
|
host ::
RSS.